Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa i eurozóny v únoru vzrostly silněji, než se čekalo, vyvážily nečekané oslabení zpracovatelského průmyslu

Makroekonomický zpravodaj
  |  
21.02.2023
  |  
Josef Kvarda
V únoru k lednu indexy PMI služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny rostly víc, než se čekalo. Naopak indexy PMI zpracovatelského průmyslu Francie, Německa a eurozóny nečekaně oslabily. Služby a ekonomika Francie, Německa a eurozóny se tak dostávaly do menšího růstu, zatímco zpracovatelský průmysl zemí stále tonul v menší recesi. Slabost aktivity ekonomiky a jejích sektorů by měla letos pozvolna ustupovat. Za eurozónu index PMI zpracovatelského průmyslu nečekaně byť jen drobně klesl na 48,5 bodů z 48,8 bodů v lednu, trh čekal jeho menší růst na 49,3 bodů. Index PMI služeb naopak vzrostl značně víc, než se čekalo až na 53,0 bodů z 50,8 bodů v lednu, trh čekal jeho jen menší růst jen na 51,0 bodů. Podobně i index PMI ekonomické aktivity taky vzrostl značně víc, než se čekalo až na 52,3 bodů z 50,3 bodů v lednu, trh čekal jeho jen malé zvýšení pouze na 50,6 bodů. Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ve spojení s energetickou krizí ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabovala ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující růst světové ekonomiky. Předstihové indikátory ale již od konce minulého roku signalizují obrat sentimentu, hlavně očekávání i reálné ustávání slabosti ekonomiky. Důvodem je ustávání energetické a Ukrajinské krize s poklesem inflace a vcelku solidní výkonnost ekonomiky. Slabost aktivity ekonomiky a jejích sektorů by tak měla letos pozvolna ustupovat.

Eurozóna: Index PMI zpracovatelského průmyslu (2 2023, body)

Skutečnost: 48,5
Očekávání:  49,3
Předchozí:   48,8

Eurozóna: Index PMI služeb (2 2023, body)

Skutečnost: 53,0
Očekávání:  51,0
Předchozí:   50,8

Eurozóna: Index PMI ekonomické aktivity (2 2023, body)

Skutečnost: 52,3
Očekávání:  50,6
Předchozí:   50,3

Rozbor: V únoru k lednu indexy PMI služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny rostly víc, než se čekalo. Slabost aktivity ekonomiky a jejích sektorů by měla letos pozvolna ustupovat. 

V eurozóně se tak v únoru meziměsíčně drobná recese zpracovatelského průmyslu proti očekávání trhu lehce zvětšila, ač se podle něj měla trochu snížit. Naopak růst služeb a ekonomické aktivity se nečekaně značně zvětšil, by't zůstal mírný. 

V Německu byl vývoj podobný jako v eurozóně s tím rozdílem, že ekonomická aktivita byla ještě v lednu v minimální recesi a recese zpracovatelského průmyslu byla v únoru solidní. 

Ve Francii zpracovatelský průmysl zabředl do mírné recese, až jeho drobný růst z ledna měl podle trhu lehce posílit. Služby a ekonomická aktivita pak ohlásily přechod z mírné recese do drobného růstu, když trh čekal pouze zmírnění této recese. 

Hodnocení: V únoru k lednu indexy PMI služeb a ekonomické aktivity Francie, Německa a eurozóny rostly víc, než se čekalo. Slabost aktivity ekonomiky a jejích sektorů by měla letos pozvolna ustupovat. 

Během roku 2022, hlavně v jeho prvním pololetí oživení hospodářství bylo stále podporováno poklesem nebezpečí pandemie koronaviru vzhledem k účinné vakcinační kampani a s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Potlačená poptávka z dob pandemie se uvolnila hlavně do služeb. Ukrajinská krize, která vypukla během prvního kvartálu ve spojení s energetickou krizí ještě první pololetí příliš neovlivnila, citelně však nejistotami a riziky energetických dodávek s tlakem na silnější inflaci a vyšší úrokové sazby oslabovala ekonomickou aktivitu ve druhém pololetí. 

Vedle toho riziky ovšem stále jsou produkční limity a inflační tlaky ekonomiky spojené s pandemií (nedostatek produkčních dílů a pracovní síly), přestože v posledních měsících slábnou a taky nové poryvy koronavirové pandemie ohrožující růst světové ekonomiky. 

Předstihové indikátory ale již od konce minulého roku signalizují obrat sentimentu, hlavně očekávání i reálné ustávání slabosti ekonomiky. Důvodem je ustávání energetické a Ukrajinské krize s poklesem inflace a vcelku solidní výkonnost ekonomiky. Slabost aktivity ekonomiky a jejích sektorů by tak měla letos pozvolna ustupovat. 

Overview of all news

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia