Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (12 2021, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,4 %
Očekávání: 0,3 %
Předchozí: 0,2 %
Česká republika: Index spotřebitelských cen CPI (12 2021, meziroční změna)
Skutečnost: 6,6 %
Očekávání: 6,6 %
Předchozí: 6,0 %
Rozbor: Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci mírně překonala očekávání.
Průměrná inflace v prosinci za rok 2021 vzrostla na 3,8 %, čímž je je nejsilnější od předchozí krize 2008. Za rok 2020 stejný ukazatel naměřil 3,2 %. Podle Českého statistického úřadu ceny zboží úhrnem v roce 2021 vzrostly o 3,5 % a ceny služeb o 4,4 %. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %.
Meziroční zrychlení inflace bylo v prosinci taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Otěže tahouna spotřebitelské inflace nad cíl České národní banky 2 % v posledních měsících přebral hlavně již delší čas růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu, dále pak silný růst cen energií a nemovitostí vedoucí k razantnímu zvyšování cen kategorie nejvýznamněji zastoupené ve spotřebitelském koši cen, tedy Bydlení, voda, energie, paliva a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží, ke kterému se prosincovým růstem přidala zmíněná kategorie potraviny a nealkoholické nápoje. Zmíněné položky prosincovou meziroční inflaci zvýšily 4,2 procentního bodu.
Hodnocení: Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v prosinci mírně překonala očekávání.
Vedle zmíněných faktorů otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování).
ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že inflace opět vysoce překonala její očekávání, až o 1,0 procentního bodu (!) kromě cen potravin a nealkoholických nápojů ve zbývajících hlavních kategoriích. V příštích měsících inflace ještě s nárazovým ročním zvýšením regulovaných cen a se silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílí, podle ČNB k 9 %, vyloučit však podle instituce vzhledem k nejistotám nelze v prvních měsících roku 2022 ani dvoucifernou inflaci. Banka v příštích měsících nicméně čeká kulminaci inflace.
Dopad na trhy: Silná inflace mírně překonávající očekávání trhu je příznivá pro korunu, nepříznivá pro akcie a dluhopisy. Po zprávě koruna nevykazovala větší odpověď, ke konci dne ale zpevnila 0,6 % na 24,28. Akciový index PX po datech mírně zpevnil.
Dopad na výhled monetární politiky: Zaskočená centrální banka z překvapivě silného růstu robustní inflace (jen v posledních dvou měsících inflace roztrhala inflační prognózu ČNB v každém měsíci o jeden procentní bod) míří k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. ČNB naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps a naposled v prosinci 100 bps.