Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Česká republika: Průměrná hrubá měsíční reálná mzda (2Q 2023, meziroční změna)
Skutečnost: - 3,1 %
Očekávání: - 2,4 %
Předchozí: - 6,6 % (revize zvýšení z poklesu 6,7 %)
Rozbor: Pokles pádu průměrné hrubé měsíční reálné mzdy prvního čtvrtletí s poklesem inflace byl méně výraznější, než se čekalo. Růstu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zůstává silný. Ten komplikuje výhled úrokových sazeb, neboť blokuje možnost zahájení jejich snižování, protože představuje významný inflační tlak. Reálná mzda stále klesá i při robustním růstu nominální mzdy kvůli velmi vysoké inflaci. Tyto trendy by měly pokračovat i letos.
Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy klesl na 7,7 % z 8,6 % v prvním čtvrtletí na 43 193 Kč. Spotřebitelská inflace byla 11,1 %. Medián mezd činil 36 816 Kč. Objem mezd se zvýšil o 8,3 % při růstu počtu zaměstnanců o 0,6 %.
V mezikvartálním srovnání průměrná hrubá měsíční nominální mzda v druhém čtvrtletí 2023 po očištění o sezónní vlivy vzrostla o 1,5 % po růstu o 2,2 % v předchozím kvartálu.
Hodnocení: Pokles pádu průměrné hrubé měsíční reálné mzdy prvního čtvrtletí s poklesem inflace byl méně výraznější, než se čekalo. Růstu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zůstává silný. Ten komplikuje výhled úrokových sazeb, neboť blokuje možnost zahájení jejich snižování, protože představuje významný inflační tlak. Reálná mzda stále klesá i při robustním růstu nominální mzdy kvůli velmi vysoké inflaci. Tyto trendy by měly pokračovat i letos.
Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné slabým spotřebitelským sentimentem posledních kvartálů. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které reálně velmi pociťují. V kontextu Ukrajinské a energetické krize a s nimi spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí vedle vysoké inflace, již nestíhá krýt i silný růst nominálních mezd s reálným snížením jejich příjmů i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pesimismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (poslední více než rok) i služeb (od druhého pololetí 2022), tedy celkově poklesem spotřeby domácností.
Setrvačnost nepříznivých efektů ještě letos potrvá, což dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst. Jak moc se oslabení ekonomiky promítne do ztráty kondice trhu práce a tím i růstu nominálních mezd není zcela jasné.