Eurozóna: Interview prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagardeové Frankfurter Allgemeine Zeitung
Rozbor, důležité komentáře:
Inflace: ECB čeká, že inflace začne klesat již od ledna 2022.
Soudě dle přehledů firem a odborů nelze prozatím čekat žádné silné inflační tlaky z této strany (přenos inflačních tlaků ze strany vyšších mzdových nároků odborů ke kompenzaci vyšších cen). Sjednané dohody mezd byly dosud velmi mírné. V příštím roce poněkud vyšší mzdové požadavky se zčásti dají čekat. Ale založeno na tom co ECB vidí, dohody by neměly být v řádu, který by by mohl spustit růstovou spirálu mzdy - ceny.
Takto to, zdá se, momentálně není (že zaměstnanci mohli znervóznět a žádat kompenzaci za inflaci, když inflace nyní zasahuje úrovně, která zde mnoho let nebyla). Pokud se podíváme na inflační očekávání, ta která mohou být odvozena z finančních trhů a ta rezultující z průzkumů, pak většina lidí v delším období nečeká vyšší inflaci. Inflační očekávání vzrostla, ale jsou pod inflačním cílem ECB 2 %. Nepozorujeme žádné odkotvení inflačních očekávání.
Je samozřejmé, že ECB myslí na dlouhodobý inflační vývoj. Je otázkou, zda se nyní obrací faktory které dosud tlumily inflaci jako demografické trendy nebo globalizace a zda by mohly vést k vyšším mírám inflace. Mohly by nastat změny. Po pandemii firmy mohou uvažovat jinak o globalizaci a relokaci produkce do levnějších zemí. Globalizace se změní, ale bude pokračovat a bude ve vší pravděpodobnosti pokračovat v tlumení inflace. (V otázce degloblalizace od počátku pandemie) to není vidět v praxi. Stimul pro firmy snižovat náklady zůstane silnější než jejich touha po nezávislosti od dodavatelů a kontrole nad dodavatelskoodběrastelskými řetězci. Nevidím jakýkoliv udržitelný vývoj zvyšující ceny. V kontrastu dle mého odhadu změny demografických trendů by mohly mít dopad na budoucí dráhu inflace stejně jako by ve skutečnosti mohla mít digitalizace. Ale celkově vidím faktory, které inflaci stlačí v delším opbdobí než faktory, který ji budou táhnout výše
Monetární politika: Byla by to chyba (utažení strategie monetární politiky).
V současných okolnostech nemám důvod pochybovat, že na jaře zastavíme čisté nákupy aktiv Pandemického nouzového nákupního programu (PEPP). To neznamená, že PEPP zcela skončí - expirující dluhopisy potřebují nahrazování a tyto reinvestice potřebují pokračovat.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v rozhovoru sdělila přesvědčení, že ECB uzavře na jaře řást kvantitativního uvolňování spojenou s koronavirovou pandemií. Lagardeová je rovněž optimistka i co se týče vývoje inflace. Klesat by podle ní měla již od ledna příštího roku s tím, že ECB nevidí hlavní hrozbu v podobě přenosu mzdových inflačních tlaků do inflace i odkotvení inflačních očekávání. Rovněž dlouhodobé inflační faktory budou podle ní spíše dezinflační.
ECB dosud hlásá, že PEPP uzavře nejdříve na jaře 2022, přinejmenším však ne dříve, než pomine fáze koronavirové krize. Vzhledem k současným erupcím koronavirové pandemie hlavně v Evropě bude nadcházející důležité zasedání monetární politiky včetně kvantitativního uvolňování a prokových sazeb ECB značně nejisté a pikantní.