Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Zápis České národní banky zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 30.9. (Česká národní banka zvýšila svoji hlavní 2 týdenní repo sazbu nejvíc od roku 1997 nečekaně silně,0,75 procentního bodu, na 1,5 % z 0,75 %, trh čekal zvýšení pouze o 0,5 procentního bodu. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 2,5 % z 1,75 % a diskontní sazbu navýšila na 0,5 % z 0,05 %, tedy o 45 bps. Pro rozhodnutí hlasovalo 5 členů bankovní rady, dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Na předchozím zasedání ČNB monetární politiky (5.8.) vedle dvou hlasů pro stagnaci hlasoval jeden člen rady pro zvýšení 50 bps a 4 zbývající pro zvýšení 25 bps, které nakonec banka zrealizovala. Banka vyhodnotila inflační rizika jako výrazně proinflační a tedy vyžadující silnější zvýšení úrokových sazeb. ČNB spojuje dražší peníze i s přehřátým trhem nemovitostí. Inflace by se časem měla vracet k cíli banky 2 %. Do té doby banka ještě může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.)
Rozbor, důležité komentáře: Několik členů bankovní rady uvedlo, že zvyšování úrokových sazeb je přínosné i z pohledu finanční stability. Vojtěch Benda argumentoval, že centrální banka v minulém roce odstranila většinu makroobezřetnostních brzd pro poskytování hypotečních úvěrů, a neměla by se proto zříkat odpovědnosti za situaci na realitním trhu, která má skrze imputované nájemné i přímý vztah na vývoj indexu spotřebitelských cen. I na tento vývoj je tak třeba reagovat zvýšením úrokových sazeb. S tím souhlasili rovněž Tomáš Holub, Tomáš Nidetzký a Jiří Rusnok.
Dva členové bankovní rady, kteří hlasovali ponechat úrokové sazby beze změny, Oldřich Dědek a Aleš Michl opírali svoje názory o předpoklad, že současná zvýšená inflace je způsobena hlavně stranou nabídky, což by zvyšování úrokových sazeb neřešilo. Podle nich by tak ČNB měla reagovat komunikací, že současný cenový šok je pouze přechodný.
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Zápis zasedání monetární politiky ČNB 30.9. ukázal spojku inflace s finanční stabilitou a tím i další důvod zvyšování úrokových sazeb.
Komentáře ČNB v zápisu k rozhodnutí příliš nepřekvapují. Spojka zvýšené inflace s finanční stabilitou resp. s přehřívajícím se realitním šokem vytváří další důvod pro centrální banku obávat se inflačního nebezpečí a zvyšovat úrokové sazby hlavně kvůli inflačním nebezpečím. Výraznější zvyšování úrokových sazeb bude pokračovat již od příštího zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb ČNB 4.11. a v prosinci. ČNB může úrokové sazby zvyšovat klidně min. do prvního kvartálu 2022 v tempech cca 50 bps/zasedání někam k 3 %.