Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia
Všechny tři hlavní akciové indexy USA končily měsíc červenec se zisky před rušným týdnem výsledkových zpráv firem včetně maloobchodního a technologického kolosu Amazon.com a giganta produkce mobilních telefonů Apple s makroekonomickými zprávami aktivity služeb a trhu práce za červenec.
Hlavní americká bankovní skupina Citigroup zvýšila své cíle hlavního akciového indexu USA S&P 500 na konci roku 2023 a v polovině roku 2024 na 4 600 bodů resp. 5 000 bodů s reflexí vyšší pravděpodobnosti měkkého přistání ekonomiky USA.
Index S&P 500 v pondělí 31.7. zasáhl své 16měsíční maximum a zaostává za svým historickým zavíracím rekordním maximem z 3.1. 2022 resp. intradenním rekordním maximem z 4.1. 2022 již jen méně než 5 %.
V úterý hlavní akciový index širšího trhu S&P 500 (.SPX) sestoupil 0,27 % na 4 577 bodů, hlavní akciový index blue-chips největších a nejvýznamnějších firem USA Dow Jones Industrial Average (.DJI) posílil 0,2 % na 35 631 bodů a hlavní akciový index USA dominantně technologických akcií Nasdaq Composite (.IXIC) klesl 0,43 % na 14 284 bodů.
Hlavní akciový index USA Nasdaq Composite táhne letošní růst akciového trhu USA posílením 34 % s pomocí silného růstu cen akcií velkých technologických růstových firem.
Hlavní akciové indexy USA, S&P 500, Nasdaq Composite a Dow Jones Industrial Average letos silně rostly s růsty cen akcií velkých technologických firem trhu jako producent iPhonů Apple, producent čipů Nvidia a výrobce elektrických automobilů Tesla i s podporou fenoménu umělé inteligence. Ceny akcií firem mimo technologie ovšem rostou taky s tím, jak jejich nižší valuace přitahují investory. Wall Street tento rok podpořily firemní výsledky USA s výhledem přiblížení Fedu závěru jeho cyklu zvyšování úrokových sazeb s poklesem inflace a s tím, jak investoři přijímali myšlenku odolně silného trhu práce s optimismem, že Fed zvládne dosáhnout "měkkého přistání" ekonomiky bez výraznější a delší recese vzdor signálům hospodářské recese a vzdorující stále vysoké jádrové spotřebitelské inflaci (bez cen potravin a energií).
Hlavní akciové indexy USA od začátku roku po svých velkých ztrátách v roce 2022 (hlavně kvůli vysoké inflaci a silnému zvýšení úrokových sazeb silně posílily s tím, jak centrální bankou USA, Federálním rezervním systémem oslabující poptávku a ekonomický růst) data inflace ukazují, že její pokles k normálu může být se slábnoucí ekonomikou možný i při trvale rekordně silném trhu práce. To by umožnilo Fedu nejen dále snížit tempo zvyšování cíle své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate (které banka používá s cílem snížit vysokou inflaci), ale i jej zcela zastavit a zanedlouho přejít i do jeho snižování.
Fed ale nově viděl navýšení cíle Federal Funds Rate v druhém pololetí 2023 ještě o 50 bps na 5,6 % z aktuálních 5,1 % (podle předchozí březnové projekce centrální banka čekala na cíl vydrží na 5,1 % až do konce roku 2023). Federální rezervní systém, centrální banka Spojených států amerických, na červnovém zasedání monetární politiky 13. - 14.6. podle očekávání trhu nezměnil cíl své hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate současně stanovený na 5,00 - 5,25 %. Banka dále taky potvrdila plán kvantitativního utahování, tedy redukce bilance cenných papírů (nakoupených v době kvantitativního uvolňování s cílem pomoci ekonomice zatížené koronavirovou pandemií). V roce 2024 pak centrální banka předpokládala snížení cíle Federal Funds Rate na 4,6 % (navýšení z březnové předpovědi na 4,3 %) a v roce 2025 na 3,4 % (navýšení z březnové projekce 3,1 %). Fed rozhodnutí pozastavit zvyšování úrokových sazeb zdůvodnil, že tento postup mu dovoluje posoudit další informace a jejich dopady na monetární politiku. Výraznější změny v makroekonomických projekcích Fed učinil pouze pro letošní rok, kdy zvýšil výhled stále slabého ekonomického růstu (na 1,0 % z březnové projekce 0,4 % z 2,1 % v roce 2022) a s tím i snížil očekávání zvýšení míry nezaměstnanosti (na 4,1 % z březnové předpovědi 4,5 % květnových 3,7 %). Rovněž snížil očekávání poklesu spotřebitelské jádrové inflace očištěné o ceny potravin a energií (na 3,9 % z březnové předpovědi 3,6 %). Jinak k větším změnám v prohlášení ani makroekonomických projekcích nedošlo. Fed nadále čeká, že růst ekonomiky přes oživení se k svému normálu 1,8 % dostane až v roce 2025. Míra nezaměstnanosti se má v roce 2024 ještě zvýšit na 4,5 %, kde má setrvat i v roce 2025. Spotřebitelská inflace včetně svého jádra má pokračovat v pozvolném poklesu, k normálu 2,0 % by měla téměř dospět až v roce 2025.
Makroekonomická data poslední dobou potvrzují jen mírný růst ekonomiky, jen drobné slábnutí trhu práce a pokles inflace, byť spotřebitelská jádrová inflace zůstává silná.
V kontextu nestability finančního sektoru Fed podle posledních červnových makroekonomických projekcí počítá jen s mírným oživováním slabšího růstu ekonomické aktivity a dále s oslabením trhu práce i inflace. Vzhledem k strnulosti síly spotřebitelské jádrové inflace a inflačního tlaku silného trhu práce Fed ještě kalkuluje s dílčím pokračováním zvyšování cíle Federal Funds Rate ve druhém pololetí, od příštího roku pak s jeho snižováním. Poslední data spotřebitelské i produkční inflace za červen ale ukázala větší než očekáváné slábnutí růstu cen včetně inflačních jader bez cen potravin a energií. Případný rychlejší dezinflační trend může vést k tomu, že Fed již v tomto cyklu zpřísňování monetární politiky cíl Federal Funds Rate již měnit nebude.Po jeho agresivním zvyšování v roce 2022 jde o další krok s cílem dostat pod kontrolu vysokou inflaci a snížit ji k normálu a cíli Fedu 2 %.Předpokládáme, že makroekonomické projekce včetně Federal Funds Rate se přibližně potvrdí.
Komentáře Fedu budou nadále pod mikroskopem trhu kvůli očekávání budoucí trajektorie úrokových sazeb, zda cyklus zvyšování úrokových sazeb může spět k svému konci a vůči signálům, jak dlouho by mohly úrokové sazby zůstat zvýšeny.
Trh nepředpokládá na příštím zářijovém zasedání monetární politiky Fedu (19. - 20.9.) překvapení a stanovuje pravděpodobnost jen 20 %, že cíl hlavní úrokové sazby Federal Funds Rate bude opět zvýšen o 25 bps.
Firemní výsledková sezóna druhého kvartálu odstartovala a je příštím katalyzátorem zahýbajícím trhem. Velké banky včetně JPMorgan Chase & Co, Citigroup a Wells Fargo & Co i největší světový správce aktiv BlackRock reportovaly své výsledky v pátek mezi prvními firmami, které překonaly očekávání a neoficiálně tak výsledkovou sezónu odstartovaly. Nabídly detaily celkového zdraví finančního sektoru poté, co březnový kolaps menších regionálních bank Silicon Valley Bank, Signature Bank a First Republic Bank zažehl obavy krize širšího sektoru. Uklidnění obav kontaminace březnovou regionální bankovní krizí pomohlo akciovému trhu udržet si sílu začátkem firemní výsledkové sezóny. Další silné výsledky nabídly velké firmy technologického sektoru (Alphabet, Meta Platforms, Amazon.com apod.).
V pátek 28.7. podle dat Refinitivu 78,7 % z více než poloviny firem hlavního akciového indexu USA S&P 500, které již hlásily své výsledky, překonalo očekávání analytiků. Zisky firem hlavního akciového indexu USA S&P 500 druhého kvartálu mají sice podle dat Refinitivu z úterý 1.8. v průměru meziročně klesnout 5,9 %, ovšem jakkoliv je číslo negativní, pokles se čeká nižší než před týdnem 7,9 %.
Úterní objem 10,45 mld. zobchodovaných akcií burz USA zaostal za denním průměrem plné denní obchodní seance posledních 20 obchodních dnů 10,72 mld. zobchodovaných akcií.