Makroekonomické události USA: Index spotřebitelského sentimentu Conference Board v únoru nečekaně klesl, zůstává ale solidní
Index spotřebitelského sentimentu Conference Board Spojených států amerických v únoru nečekaně klesl. Zůstává ale solidní, stále hlavně na pozadí trvale silného hodnocení trhu práce. Pokles sentimentu zajistilo hlavně snížení hodnocení segmentu současné situace i očekávání. Silná inflace omezuje finanční stabilitu a sílu domácností a současně donedávna nutila centrální banku, Federální rezervní systém zvyšovat úrokové sazby, což oslabuje hospodářství a ohrožuje stále rekordně silný trh práce. Celkový sentiment zůstává solidní hlavně díky aktuálně silnému trhu práce, ovšem velké obavy ze silné inflace, zvyšování úrokových sazeb a hospodářské recese trvají, přidává se i znepokojení z politické situace. Souhrnný index spotřebitelského sentimentu klesl na 106,7 bodů z 110,9 bodů (revize snížení z 114,8) bodů v lednu, trh čekal jeho o něco silnější růst na 115,0 bodů. Celkově lidé v USA cítí setrvalé zlepšování již tak silného trhu práce v souvislosti s progresivní vakcinační kampaní, útlumem pandemie, otevíráním obchodů, firem a ekonomiky. To je důležité, neboť silnější komfortní pocit domácností uvolňuje významnou sílu spotřebitelské poptávky nasměrováním nahromaděných příjmů neutracených během karantén a uzavřených obchodů a ekonomiky a navýšených mohutnou fiskální pomocí z úspor do spotřeby. Očekávání nicméně jsou oslabena se signálem slábnutí ekonomiky kvůli silné inflaci, restrikci monetární politiky ze strany centrální banky Federálního rezervního systému a válce na Ukrajině s nepříznivým dopadem na ekonomiku. Nebezpečím jsou stále zvýšená inflace, míra restrikce monetární politiky Fedu, hospodářská recese i Ukrajinská a Blízkovýchodní krize. Před pandemií byl spotřebitelský sentiment v oblastech dlouhodobých maxim, největších od roku 2000 před masivní korekcí technologických akcií v roce 2000 a před korporátními skandály USA a teroristickými útoky 11.9. v roce 2001.
