Události týdne 9. - 15.8. Změna klimatu blízko nekontrolovaných změn, v ČR inflace nečekaně silně vzrostla, solidně stouply služby, v Německu se ekonomika zlepšuje (ZEW), v USA zesiluje pandemie a PPI, senát schválil investice 1 bil. USD infrastruktury

Makroekonomický zpravodaj
  |  
16.08.2021
  |  
Josef Kvarda
Zpráva Organizace spojených nátorů říká, že lidé směřují k bodu, kdy nebudou moci kontrolovat globální oteplování. Některé jevy jsou nevratné a některé mohou být brzo nevratné. V České republice inflace v červenci vzrostla o dost víc, než se čekalo, slušně ve druhém čtvrtletí vzrostla aktivita služeb. Ekonomika Německa se staví na nohy do kladných čísel ukázal Index ZEW sentimentu současné situace. Ve Spojených státech amerických opět silně roste počet případů koronaviru, zejména ve státech s nižší mírou očkování obyvatelstva. Horní komora Kongresu Senát schválila injekci investicím infrastruktury 1 bil. USD zatímco i v červenci již silná produkční inflace (PPI) nečekaně razantně vzrostla.

Životní prostředí: Ohlušující temná zpráva OSN ke klimatické změně

Mezivládní komise klimatické změny Organizace spojených národů sdělila světu, že globální oteplování je nebezpečně blízko bodu, kdy nebude pod kontrolou. Podle komise jsou objemy skleníkových plynů v atmosféře tak velké, že budou garantovat porušení klimatu desetileté ne-li staletí. Jinými slovy smrtelné vlny veder, gigantické hurikány a jiné extrémy počasí, které se již dějí se stanou mohutnějšími. Podle zprávy globální oteplení může kritické úrovně dosáhnout již během příštích 20 let, pokud nedojde k okamžité, rapidní a globální akci redukce emisí škodlivin. Ta ani sliby její realizace zatím nestačí. 

Podle zprávy se průměrná globální teplota od předindustriálních dob zvýšila 1,1 stupně Celsia a vzroste o dalších 0,5 stupně Celsia bez redukce znečištění v atmosféře. Růst teploty 1,5 stupně Celsia je brán jako hranice, se kterou by si lidstvo mohlo dokázat poradit bez plošných hospodářských a společenských otřesů. Některé klimatické změny jsou již podle vědců nezvratné, například růst hladin oceánů a moří v souvislosti s táním ledovců, tedy minimálně pro příští staletí či tisíciletí. I pokud by se oteplení podařilo zastavit na 1,5 stupně Celsia, vědci počítají s růstem hladin moře 2 - 3 metry, v extrémech do roku 2300 až o 15 metrů. 

Podle různých scénářů by se globální teplota mohla zvýšit během příštích dekád až o 4,4 stupně Celsia. V tomto nejhorším scénáři by došlo k tomu, že globální teplování by přineslo smyčku reakcí uvolňující ještě více emisí škodlivin zahřívající zeměkouli, třeba roztáním zmrzlé arktické půdy či vymíráním globálních lesů. 

Makroekonomické události ČR: Inflace (CPI) v červenci vzrostla o dost víc, než se čekalo 

Inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v červenci vzrostla o dost víc, než se čekalo, značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl 1,0 % po růstu 0,5 % v červnu, trh čekal jeho růst jen 0,5 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil na 3,4 % z 2,8 % červnu, trh čekal jeho zvýšení jen na 2,9 %. Inflace v květnu v meziměsíčním i meziročním srovnání překvapivě silně vzrostla, když na jejím meziročním poklesu se nejvíc podílel obrat menšího poklesu cen potravin do jejich drobného růstu a rovněž zesílení růstu cen kategorie Bydlení, voda, energie a paliva. Inflační obraz ekonomiky se příliš nemění, i přes otevírání ekonomiky v meziročním pohledu inflační jádro zůstává klidné, když inflaci nafukuje z více než 1/3 růst cen benzínu kvůli růstu cen ropy/energií/benzínu a růst cen alkoholických nápojů a tabákového zboží (bez těchto položek se meziroční inflace pohybuje jen kolem 2,2 %). Přesto je znát, že otevírání ekonomiky vede k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, dále bytové zařízení, vybavení domácnosti, opravy a taky stravování a ubytování). Inflace je v posledních kvartálech nadprůměrná resp. nad cílem České národní banky 2 % dominantně kvůli pokračujícímu silnému tahu oddílu alkoholických nápojů a tabáku a kvůli silnému růstu cen energií resp. dopravy. ČNB podle nové srpnové prognózy čeká, že ve druhém pololetí 2021 inflace vystoupá značně nad horní limit jejího tolerančního pásma 3 % až k 4 %, o procentní bod víc, než čekala v předchozí květnové prognóze a k cíli 2 % by se měla vracet teprve v roce 2022, tedy později, než banka dříve čekala. I když ve druhém pololetí inflace ještě může s otevíráním hospodářství, silnou poptávkou a jejím převisem nad nabídkou dočasně posílit, ve skutečnosti není problémem a většiny Čechů se příliš týkat nebude. ČNB zatím může být vzhledem k plnění inflačního cíle s daty i s inflační projekcí dalších kvartálů kolem cíle spokojena, když předpokládaná perioda zvýšené inflace by měla být omezená. Kvůli koronavirové pandemii ČNB držela úrokové sazby u nuly a zahájila jejich zvyšování od léta 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat inflační stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB pro další kvartály naznačuje zvyšování úrokových sazeb i kvůli “zvýšené” inflaci, racionálnějším důvodem zdražení peněz ale spíše mohou být rizika finanční stability.

Makroekonomické události ČR: Aktivita služeb ve druhém čtvrtletí vzrostla

V České republice ve druhém čtvrtletí 2021 v reálném vyjádření tržby služeb vzrostly. Tržby mezikvartálně vzrostly 3,4 % po očištění o sezónní vliv. Meziročně tržby odvětví po očištění o kalendářní efekt vzrostly 13,8 % po poklesu 6,8 % (revize zvýšení z poklesu - 7,9 %) v předchozím čtvrtletí. Zpráva možná je příznivější než se čekalo vzhledem k tomu, že bleskový odhad vývoje hrubého domácího produktu druhého čtvrtletí zklamal zprávou sotva minimálního růstu ekonomiky. Ekonomika podle něj zůstávala v útlumu déle až do léta, přestože její dílčí otevírání kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie ve druhé části druhého čtvrtletí probíhalo. Druhé pololetí 2021 by mělo přinést významnější oživení vzhledem k tomu, že od května vláda na pozadí masového očkovoání a ústupu pandemie rozvolňuje aktivity i službám. Pravé plné a trvalejší oživení služeb by mělo odstartovat od druhého pololetí 2021 s očkovací kampaní, ústupem koronaviru, oživením celé ekonomiky s trvající podporou silně expanzivní monetární a fiskální politiky. 

Makroekonomické události eurozóna: Index ZEW sentimentu očekávání Německa v srpnu nečekaně prudce klesl, zůstává robustní, značný růst hodnocení současné situace pokračuje, mírně za očekáváním

V srpnu v Německu vůči červenci 6-měsíční očekávání ekonomické veřejnosti nečekaně ostře kleslo. Hodnocení současné situace ale opět značně vzrostlo a vykazuje celkově opatrně zlepšené hladiny. Index ZEW sentimentu ek. očekávání klesl na 40,4 bodů z 63,3 bodů v červenci, trh čekal jeho mnohem menší pokles na 56,7 bodů. Index ZEW sentimentu současné ek. situace opět významně vzrostl na 29,3 bodů z 21,9 bodů v červenci, trh čekal jeho o něco silnější růst na 30,0 bodů. Vůči červenci optimismus s výhledem k začátku roku 2022 prudce klesl, to je dáno jednak dravým posilováním hodnocení současné situace, podle institutu ZEW ale jde rovněž o obavu z možné 4. koronavirové vlny a rovněž ze zpomalení ekonomického růstu hlavního obchodního partnera Německa Čínské lidové republiky. Hodnocení současné situace souvisí s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním ekonomik. Ekonomická slabost je způsobena pandemií obávaného nového koronaviru Prudkého akutního respiračního syndromu koronavirus 2 SARS-CoV-2 způsobujícího koronavirové onemocnění 2019 COVID-19 a zejména opatřeními limitujícími pandemii v podobě omezení ekonomické aktivity a zavření ekonomik. Na druhou stranu zvýšená očekávání a optimismus ekonomického oživení v tomto roce souvisí s nadějemi vakcinace a nových léků a omezením vlivu koronaviru a rovněž s pokračující štědrou podporou pandemií poničených ekonomik centrálními bankami a státy. Ekonomové chápou růst nadějí, že význam viru bude konečně již v roce 2021 s hromadným očkováním vymezen do pozadí. Příslibem je rovněž perspektiva pro Evropu vstřícnější politiky Spojených států amerických po tamních prezidentských a kongresových volbách. 

USA Covid 19: Počet koronavirových případů a hospitalizací USA na půlročním maximu

Koronavirové případy a hospitalizace Spojených států amerických jsou na 6-měsíčním maximu. Způsobuje to rapidní šíření koronavirové mutace delta zejména v oblastech země s nižší mírou vakcinace. Nejsilněji jsou zasaženy státy Louisiana, Florida a Arkansas. V celých USA se v posledních třech dnech počet nových případů koronaviru ustálil kolem 100 000. V porovnání s předchozím týdnem je to o 35 % více. Hospitalizace vzrostly 40 % a úmrtí 18 %. 

Makroekonomické události USA: Senát schválil investice infrastruktury 1 bil. USD

Horní komora Kongresu Senát schválila investice infrastruktury 1 bil. USD. Pro návrh hlasovala i část opozičních republikánů, což byl i záměr administrativy prezidenta Joe Bidena. Výsledný schválený návrh zákona byl přijat poměrem 69 - 30, když pro návrh zvedlo ruku i 19 opozičních republikánů. Schvalování návrhu Kongresem se ale protáhne do podzimu, protože kongresmani návrh propojí se schvalováním návrhu zákona  dalších priorit Bidenovy administrativy, tj, změna klimatu, jednotný systém předškolního péče a vzdělávání a dostupného bydlení za 3,5 bil. USD. Přijatý návrh infrastruktury má být největší investicí za poslední dekády do obnovy silnic, mostů, letišť, inženýrských sítí apod.  

Makroekonomické události USA: Produkční inflace (PPI) v červenci opět o dost silnější, než se čekalo 

Ve Spojených státech amerických v červenci růst indexu cen producentů (PPI) byl opět o dost silnější, než se čekalo. V meziročním vyjádření se produkční inflace vyhoupla na maximum od listopadu 2010. Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. V červenci silný meziměsíční růst produkčních cen potáhly ze 3/4 služby. Trend silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky se již plně přesouvají do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy, tak jak predikuje centrální banka USA, Federální rezervní systém. Proto Fed zahájí redukci ultraexpanzivní monetární politiku v souvislosti s předpokládaným oživováním trhu práce až ve druhém pololetí a to “pouze omezováním” kvantitativního uvolňování. Úrokové sazby mohou zůstat u nuly déle. Meziměsíčně index silně vzrostl druhý měsíc v řadě 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který předpokládal jeho růst jen 0,6 %. Podobně index PPI bez cen potravin a energií vzrostl stejně jako v červnu robustně 1,0 %, o dost víc, než čekal trh, který počítal s růstem jen 0,5 %. Meziroční růst indexu PPI se rapidně zvýšil znatelně víc než čekal trh na maximum od listopadu 2010 7,8 % z červnových 7,3 %, trh čekal jeho stagnaci na 7,3 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií vzrostl dravě na 6,2 % z červnových 5,6 %, trh čekal jeho stagnaci na 5,6 %. Inflace během koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale od začátku roku naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a během kvartálu přeskočila zmíněný cíl. Data potvrzují růst inflačních tlaků a normalizaci cenových podmínek dle přání Fedu.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro stabilní rozvoj vašeho podnikání