Události týdne 14. - 20.2.: Meziroční inflace Česka prudce skočila na 24leté maximum 9,9 %, guvernér ČNB připustil úrokové sazby 5 %, v USA produkční inflace stále silná, obnovený robustní růst maloobchodních tržeb a slabost regionální ek. aktivity

Makroekonomický zpravodaj
  |  
21.02.2022
  |  
Josef Kvarda
Meziroční inflace Česka prudce skočila na 24leté maximum 9,9 %. Guvernér ČNB připustil úrokové sazby 5 %. V USA produkční inflace je stále silná, obnovil se robustní růst maloobchodních tržeb a slabost regionální ek. aktivity trvá.

Makroekonomické události ČR: Meziroční inflace v lednu prudkým skokem na 24leté maximum 9,9 % opět překonala očekávání

Vysoká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v lednu prudce vyskočila na maxima z 90. let minulého století. Trh dramatický růst cen v lednu čekal, ale méně silně, než jaká byla realita. Průměrná inflace v lednu vyrostla na 4,5 % z 3,8 % v prosinci. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě více prudce než čekal trh 4,4 % (maximum od ledna 1993) po růstu 0,4 % v prosinci, trh čekal jeho méně prudký růst 3,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě masivněji, než čekal trh na 9,9 %, maximum od července 1998 z 6,6 % v prosinci, trh čekal jeho méně obří růst na 9,3 %. Raketové zrychlení inflace bylo v lednu taženo hlavně zrychlením růstu cen kategorie bydlení, voda, energie, paliva. Ceny této kategorie vzrostly meziměsíčně 9,6 %, jejich meziroční růst se skokově posunul na 14,4 % z 4,8 % v prosinci. Kategorie sama tak meziroční inflaci pozvedla 3,7 % procentním bodem (z příspěvku 1,2 procentního bodu v prosinci), čímž se dominatně pasovala do funkce hlavního motoru inflace začátkem tohoto roku. Podle Českého statistického úřadu je inflační akcelerace této kategorie způsobena hlavně návratem dočasně odpuštěné daně z přidané hodnoty cen elektřiny a zemního plynu. Podle institutu dle informací dodavatelů není toto zvýšení konečné. Inflace se plošně zvyšovala i u jiných kategorií spotřebitelského koše, hlavně v případě segmentu potravin a nealkoholických nápojů, v kterém ceny meziměsíčně vzrostly 4,4 % a jejich meziroční růst posílil na 5,4 % z 4,1 % v prosinci. Kategorie tak k meziroční inflaci přispěla o 0,3 procentního bodu vyšším příspěvkem, tedy z prosincových 0,7 procentního bodu na 1,0 procentního bodu. Více meziroční inflaci zvyšuje, a celkově nejvíce na druhém místě (po kategorii bydlení, voda, energie, paliva) kategorie doprava 1,6 procentním bodem. Vedle zmíněných faktorů, hlavně silného růstu cen energií, otevírání ekonomiky vedlo k zesílení růstu cen zejména v sektorech, jejichž aktivita byla koronavirovou pandemií silně potlačena (oděvy, rekreace a kultura a taky stravování a ubytování). Navíc produkční limity zvýšily značně ceny vstupů firem. ČNB v komentáři k prosincovým výsledkům uvedla, že lednová inflace její projekci překonala mírně. Uvedla, že v příštích měsících by měla kulminovat kolem 10 % s tím, že by se měla snižovat od druhého pololetí 2022 k 2 % do první poloviny 2023. Komentáře banky kopírují její poznámky k inflaci ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 3.2. V posledních komentářích ČNB ještě naznačovala menší zvýšení úrokových sazeb, nejistota však pokračuje hlavně v případě doby, po kterou úrokové sazby zůstanou takto vysoké. ČNB rapidně zvyšovala úrokové sazby od léta 2021 kvůli zvýšené inflaci a kvůli rizikům finanční stability. Ačkoliv inflace patří k hlavním cílům banky, ta musí hlídat i finanční stabilitu a dílem i vývoj ekonomiky s velkými riziky koronavirového šoku. ČNB těsně před vypuknutím koronavirové pandemie naposledy zvyšovala úrokové sazby kvůli přehřívající se ekonomice, trhů práce a nemovitostí. Kvůli koronavirové pandemii pak ČNB úrokové sazby srazila k nule, kde je držela více než rok a zahájila jejich zvyšování od června 2021 s vakcinací obyvatelstva, se snížením významu koronaviru a s otevíráním ekonomiky a jejím oživením a též s tím souvisejícími inflačními tlaky. Na červnovém a srpnovém zasedání monetární politiky banka zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu o 25 bps, na zářijovém zasedání s akcelerací inflace a inflačních tlaků 75 bps, v listopadu dokonce o 125 bps, v prosinci 100 bps a v únoru 75 bps. 

Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok připustil růst úrokových sazeb k 5 %

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok připustil, že by hlavní úroková sazba mohla ještě mírně vzrůst na 5 %. Potvrdil tak vzhledem k setrvale nečekaně silné inflaci příklon ČNB k ještě vyšším úrokovým sazbám. Ještě přibližně před měsícem guvernér říkal, že aby úrokové sazby šly na 5 %, "muselo by se dít něco velice nezdravého."

Makroekonomické události USA: Maloobchodní tržby v lednu nečekaně prudce vzrostly, solidní růstový trend trvá

Ve Spojených státech amerických v lednu maloobchodní tržby nečekaně silně vzrostly. Meziměsíčně maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb vzrostly značně silněji, než se čekalo 3,8 %, když trh čekal jejich pokles 2,0 %. Revize navyšující jejich pokles za prosinec na 2,5 % z 1,9 % již pouze lednovou příznivou odchylku od očekávání snížila. V roce 2021 spotřeba domácností robustně rostla. Pomohlo hlavně značné oslabení pandemie s robustní očkovací kampaní spojené s otevíráním ekonomiky a obchodů a taky záchranné státní balíčky ekonomice. Růst výdajů domácností v dalších kvartálech zvolnil odfázováním státní podpory domácnostem i přiblížením spotřebitelského chování k dlouhodobému normálu. Růst spotřeby domácností by nadále měl táhnout ekonomiku k solidnímu růstu, ten by měl být ale hlavně kvůli silné inflaci a zpřísnění monetární politiky méně silný než v roce 2021. 

Makroekonomické události USA: Výrobní inflace (PPI) v lednu zůstala silná, očekávání jejího poklesu se nenaplnilo

Ve Spojených státech amerických v lednu produkční inflace (měřená indexem cen producentů PPI) včetně své jádrové složky bez cen potravin a energií zůstala silná. Očekávání jejího poklesu se nenaplnilo, inflace o dost překonala očekávání. V meziročním vyjádření se produkční inflace drží jen mírně pod svým prosincovým maximem (od listopadu 2010). Zápis by sahal ještě více do historie nebýt toho, že právě v tom měsíci statistika začala být sledována. Meziměsíčně index opět velmi silně vzrostl 1,0 %, značně víc, než čekal trh, který čekal jeho méně silné zvýšení 0,5 %, navíc jeho růst překonal očekávání ještě více vzhledem k revizi zvýšení jeho prosincového růstu na 0,4 % z 0,2 %. Index PPI bez cen potravin a energií vzrostl taky velmi silně 0,8 %, značně nad očekáváním trhu 0,5 % po růstu 0,6 % (revize zvýšení z 0,5 %). Meziroční růst indexu PPI velmi nečekaně málo klesl na 9,7 % z prosincových 9,8 % (revize zvýšení z 9,7 %), o dost však překonává odhad trhu, který čekal jeho pokles až na 9,1 %. Růst indexu PPI bez cen potravin a energií podobně dost překvapivě málo klesl na 8,3 % z prosincových 8,5 % (revize navýšení z 8,3 %), velmi ale překonává očekávání trhu, který čekal jeho pokles až na 7,9 %. Silný růst produkčních cen je plošný. Trendy silného růstu inflace jsou patrné prakticky celý tento rok. Inflační tlaky plně proudí do spotřebitelské inflace. Inflace na firemní úrovni i spotřebitelské úrovni již značně překračuje cíl americké centrální banky, Federálního rezervního systému 2,0 %. Inflace je do značné míry tažena specifickými a jednorázovými jevy (poptávkové inflační tlaky spojené s otevíráním ekonomiky, nabídkové inflační tlaky s omezenými kapacitami ekonomiky). Inflace během prvotního koronavirového šoku, který ji značně stlačil na produkční i spotřebitelské úrovni byla značně pod cílem centrální banky Spojených států amerických 2,0 %, na produkční i spotřebitelské úrovni ale během roku 2021 naplnila signály růstu inflačních tlaků a očekávání a přeskočila zmíněný cíl. Data obecně potvrzují silné inflační tlaky a inflaci pokračující i v roce 2022. 

Makroekonomické události USA: Index současné obecné ekonomické aktivity Fedu New Yorku v únoru vzrostl o dost méně, než se čekalo

Dle firem zpracovatelského průmyslu zprávy Empire State zpracovatelského průmyslu Fedu New Yorku index současné obecné ekonomické aktivity  v únoru vůči lednu vzrostl o dost méně, než se čekalo. Drobný pokles ekonomické aktivity z ledna tak přešel v menší růst, trh nicméně čekal jeho obrat do solidního růstu. Index vzrostl 3,1 bodů z - 0,7 bodů v lednu, trh čekal jeho značně větší růst na 12,2 bodů. Stejně jako ekonomická aktivita stagnují i nové zakázky. Růst cen vlastní produkce zůstává prudký, velmi silný růst vlastní produkce v únoru vystoupal na nový historický rekord. Solidní je i růst termínů dodávek stejně jako zaměstnanosti. Očekávání růstu ekonomické aktivity začátku druhého pololetí roku 2022 vůči lednu klesla a jsou opatrně příznivá. Firmy nadále vyhlíží pokračování robustního růstu cen vstupů a vlastní produkce, zaměstnanosti a investiční aktivity, v jejím případě je nejsilnější za poslední roky. V roce 2021 růst ekonomické aktivity, inflačních tlaků a tlaků na produkční kapacity firem sílil ve spojitosti s otevřenější ekonomikou USA s pokračující ultraexpanzivní monetární a fiskální politikou. Letos by mělo dojít k oslabení ekonomického růstu, když poryvy koronavirové pandemie stále znamenají produkční omezení komponentů a materiálů, nabídky pracovních sil a silnou inflaci, kvůli níž stahuje svoji podporu centrální banka Spojených států amerických, Federální rezervní systém ve spojení s růstem úrokových sazeb. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia