Události minulého týdne 6. - 12.6. Nová bankovní rada, Rusnok pro další růst úr. sazeb, silná inflace, pád reálných mezd, stagnace maloobchodu, silný deficit obchodní bilance, ECB tlumí monetární expanzi, Světová banka snížila výhledy růstu HDP

Makroekonomický zpravodaj
  |  
13.06.2022
  |  
Josef Kvarda
V České republice prezident MIloš Zeman jmenoval do bankovní rady České národní banky místo guvernéra Jiřího Rusnoka, Vojtěcha Bendy a Tomáše Nidetzkého, jimž k 30.6. končí mandát Jana Fraita, Evu Zamrazilovou a Karinu Kubelkovou. Nová členové byly trhy přijati příznivě, jsou dobrou zárukou odpovědné monetární politiky. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ještě před daty dalšího nečekaně silného růstu mohutné inflace uvedl, že ČNB zvýší své hlavní úrokové sazby minimálně o 75 bps. Robustní spotřebitelská inflace za květen dále nečekaně silně vzrostla. Nominální mzdy v prvním čtvrtletí klesly sice méně než se čekalo, ovšem jeji pokles zrychluje. Za duben pak maloobchodní tržby pokračovaly ve stagnaci zatímco deficit obchodní bilance nečekaně silně vzrostl. V eurozóně Evropská centrální banka potvrdila k 30.6. uzavření programů kvantitativního uvolňování s náznakem prvního zvýšení úrokových sazeb již od července. Světová banka výrazně snížila výhled globálního ekonomického růstu.

Makroekonomické a finanční události ČR: Prezident Zeman jmenoval všechny členy bankovní rady s mandátem od 1.7., obavy trhů politizace ČNB spojeného se ztrátou kreditu a nedostatečným bojem s vysokou inflací opadly

Prezident České republiky Miloš Zeman jmenoval k 1.7. 2022 tři členy bankovní rady místo tří jejích dosluhujících členů k 30.6. 2022, tedy místo guvernéra Jiřího Rusnoka, víceguvernéra Tomáše Nidetzkého a Vojtěcha Bendy. Jan Frait, Eva Zamrazilová a Karina Kubelková vzhledem k jejch odbornému profilu, vzdělání a zkušenostem představují dobrý základ odpovědné monetární politiky. Trhy si oddechly s očekáváním pokračování antiinflační politiky, tedy s potvrzením hlavního mandátu ČNB. Koruna na zprávu reagovala výrazným posílením, hlavní akciový index České republiky PX téměř na zprávu neodpověděl. 

Makroekonomické a finanční události ČR: Guvernér ČNB Rusnok naznačil další ostré zvyšování úrokových sazeb 75 bps+

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok naznačil další zvýšení úrokových sazeb minimálně o 0,75 procentního bodu. Důvodem je nečekaně silná stále rostoucí inflace. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace (v meziročním vyjádření) již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. Komentáře Rusnok pronesl před zveřejněním nečekaně silné květnové inflace.

Makroekonomické události ČR: Spotřebitelská prudká inflace v květnu opět nečekaně silně vzrostla a dále posunula 30letý rekord, řádily ceny potravin, ČNB míří k dalšímu razantnímu zvyšování úrokových sazeb

Prudká inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI v České republice v květnu opět nečekaně ostře vzrostla, odhad trhu předpokládající silnou inflaci byl znovu dost překonán. Květnovou meziroční i meziměsíční inflaci vytlačily výš dominantně ceny potravin. Průměrná inflace v květnu vyrostla na 8,1 % z 7,0 % v dubnu. Inflace roste značně nad horní limit tolerančního pásma České národní banky 1 - 3 % jejího inflačního cíle 2 %. Index CPI meziměsíčně vzrostl ještě silněji než čekal trh 1,8 % po růstu 1,8 % v dubnu, trh čekal jeho méně silný růst 1,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen vyskočil ještě více, než čekal trh na maximum za posledních téměř 30 let, tedy od prosince 1993 (18,2 %) 16,0 % z 14,2 % v dubnu, trh čekal jeho méně robustní růst na 15,4 %. Další cenový skok zařídila hlavně kategorie Potraviny a nealkoholické nápoje růstem cen 3,4 % meziměsíčně (v dubnu růst 3,6 %, tedy o 7 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil z 10,7 % v dubnu na 15,1 % a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 1,9 na 2,7 procentního bodu. Hlavní tahoun meziroční inflace, kategorie Bydlení, voda, energie, paliva, v květnu vykázala meziměsíční růst cen 1,5 % (v dubnu růst 2,3 %, tedy 3,8 % jen za dva měsíce (!)), její meziroční růst se zvýšil na 21,3 % z 20,0 % v dubnu a příspěvek kategorie k meziroční inflaci poskočil z 5,2 procentního bodu na 5,6 procentního bodu. Velmi silně, nejsilněji ze všech sledovaných kategorií Českým statistickým úřadem ovšem stále rostou i ceny kategorií Doprava (meziročně 22,6 %, příspěvek k meziroční inflaci 2,4 procentního bodu). S méně silným vlivem v závěsu mají ovšem rovněž historicky silné zdražování kategorie Stravování a ubytování (meziročně 22,2 %), Odívání a obuv (meziročně 20,8 %), Rekreace a kultura (meziročně 10,9 %) a Bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy (meziročně 12,0 %). Poztrácený kredit ČNB nemůže opakovaně zachytit ani podstřelováním projekcemi smutečnou sílu inflace. Za květen činnila odchylka 1,1 procentního bodu (ČNB čekala meziroční inflaci 14,9 %) a takto velké nedocenění síly růstu cen bohužel ze strany vrcholné monetární instituce země se už stává pravidlem. Důvodem silné inflace ve spojení s přehřívající se ekonomikou, trhem práce a realit a s nabídkovým šokem v podobě silného růstu cen komodit a energií a produkčních omezení je postpandemická otevřená ekonomika s převisem koronavirem kvartály uzavřené poptávky nad nabídkou. Inflace je silnější delší čas, než se čekalo, navíc v řadě zemí včetně ČR stále roste. Inflaci zvýšila Ukrajinská krize. Inflace stále sílí, současně ale její kulminace již je blízko stejně jako počátek jejího delšího klesajícího trendu. Vzhledem k její vysoké výši, silným inflačním tlakům a nebezpečí, že podkladové inflační tlaky budou přetrvávat déle a že během klesající inflace její inflační jádro bez cen energií a potravin může dále růst s odkotvením inflačních očekávání, tedy vzhledem k tomu, že předpokládaný pokles inflace od druhého pololetí 2022 nemusí být dostatečný a banka nemusí mít inflaci pod kontrolou ČNB může dále zvyšovat úrokové sazby do momentů jasných signálů inflačního trendu. ČNB se obává odkotvení inflačních očekávání a trvalejšího růstu inflace. ČNB na posledním zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 5.5. (na němž je zvýšila o 75 bps) sdělila, že inflace bude již brzo kulminovat kolem 15 % s tím, že by měla klesnout pod 10 % začátkem roku 2023 a v jeho druhé polovině by se měla dostat zpět do blízkosti cíle ČNB 2,0 %. Jenže od té doby nová data inflace za duben a květen opět hodně překonala očekávání. Prudká inflace povede ČNB k dalšímu silnému zvyšování úrokových sazeb. I když by inflace měla od druhého pololetí klesat, stále bude dlouho nepřiměřeně vysoká a banka ji potřebuje dostat pod kontrolu. Guvernér Jiří Rusnok nedávno naznačil, že na zasedání bankovní rady monetární politiky 22.6. (jeho posledním ve funkci guvernéra) banka může zvýšit úrokové sazby o 75 bps. Inflační data ukazují, že zvýšení by mohlo dosahovat 100 - 150 bps a hlavní úroková sazba by se mohla dostat až na 7,25 %. Hlavní scénář ČNB, že úroková sazba bude mířit k 8,25 % tak dostává reálné obrysy. Bankovní rada v novém složení od 1.7., pokud inflace nebude ustávat, může ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. 

Makroekonomické události ČR: Nominální mzdy v prvním čtvrtletí opět vzrostly solidně, pokles reálných mezd se zesílením inflace prohloubil, byť méně, než se čekalo

Reálné mzdy prvního čtvrtletí při stále solidním růstu nominálních mezd kvůli zvýšené inflaci klesly, byť méně, než se čekalo. Jejich pokles ale zrychlil. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy prvního kvartálu 3,6 % následoval po poklesu 2,0 % v předchozím kvartálu. Trh čekal její větší pokles 4,2 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zrychlil na 7,2 % z 2,9 % ve čtvrtém čtvrtletí. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se v prvním kvartálu 2022 rozšířila zvýšením inflace na 11,2 %. Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné pádem spotřebitelského sentimentu v posledních měsících. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které již reálně pociťují. Setrvačnost zdražování ještě letos potrvá. Pesmismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (posledních 9 měsíců) i služeb (od začátku roku), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. V kontextu Ukrajinské krize a s ní spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pokles spotřeby domácností daný reálným snížením jejich příjmů, negativní psychologií a blížícím se oslabením ekonomiky (a možná i trhu práce) dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst.

Makroekonomické události ČR: Maloobchodní tržby v dubnu stagnovaly, slabost spotřeby domácností trvá

Maloobchodní tržby bez prodeje a oprav motorových vozidel Česka v dubnu stagnovaly. Meziměsíčně po očištění o sezónní vliv ve stálých cenách vzrostly 0,1 % po poklesu 0,1 % v březnu. Meziročně po očištění o kalendářní efekt ve stálých cenách jejich růst vzrostl na 6,2 % z 5,7 % (revize zvýšení z 5,4 %). Po nepřesvědčivých prodejích před rokem v dubnu 2021, kdy se ovšem ekonomika a obchody sotva začaly pootevírat kvůli plošné očkovací kampani a s ní souvisejícím ústupem koronavirové pandemie a tržby byly zhruba na zimních úrovních silně stižených koronavirovou pandemií, v květnu a červnu dorazilo konečně oživení patrné z meziměsíčního i meziročního růstu. Jenže potom 3/4 roku maloobchodní tržby drobně slábnou. Celková spotřeba domácností slábne od prvního kvartálu tohoto roku, když chronicky slabé tržby maloobchodu posledního 3/4 roku (postpandemickým přesunem spotřeby domácností) začíná od tohoto roku doprovázet i pokles růstu aktivity některých služeb. Důvodem je silná inflace a taky Ukrajinská krize a s ní spojená rizika, nejistoty a obavy domácností. Na to se nabalují potíže s prudkým růstem úrokových sazeb a tím i s obavami výraznějšího oslabení ekonomiky. Slábnutí ekonomického růstu bude pokračovat neboť k oslabení klíčové složky spotřeby domácností se asi připojí z podobných důvodů taky nižší investice firem a rovněž i poptávka ze zahraničí vlivem zpomalení růstu světové ekonomiky. 

Makroekonomické události ČR: Deficit obchodní bilance v dubnu nečekaně silně vzrostl

Obchodní bilance se v dubnu skončila o dost větším deficitem než v březnu. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního pololetí způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží. Saldo obchodní bilance České republiky se v dubnu nečekaně hodně zhouplo do deficitu 28,4 mld. Kč z deficitu 13,8 mld. Kč v březnu, trh čekal zvýšení deficitu jen na 15,0 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 48,0 mld. Kč horší než v loňském dubnu. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 24,5 mld. Kč a meziroční snížení přebytku obchodu s automobily činní 11,4 mld. Kč. Významně se též zhoršila bilance zboží hlavně skupin základní kovy o 5,4 mld. Kč a rafinované ropné produkty 4,3 mld. Kč. V lednu až dubnu 2022 vykázala obchodní bilance schodek 37,9 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 81,9 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.  

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB úrokové sazby nezměnila, QE uzavírá již k 30.6. a od července signalizuje zvyšování úrokových sazeb (vše dle očekávání)

Evropská centrální banka podle očekávání nezměnila své hlavní úrokové sazby nastavené kolem nuly. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak zůstala nulová. Banka rovněž pokračovala v cestě rychlejšího útlumu kvantitativního uvolňování, zbývajícího programu APP (program nákupu aktiv) s jeho zastavením k 30.6. 2022 (k poslednímu zasedání monetární politiky 14.4. uváděla termín zastavení ve třetím čtvrtletí) vzhledem k silnému inflačnímu střednědobému výhledu. ECB dále oznámila naplnění podmínek pro zvyšování úrokových sazeb. Zamýšlí tak je zvýšit o 25 bps na zasedání monetární politiky v červenci s dalším možným, i vyšším zvýšením na další zasedání v září. Pro další měsíce pak ECB čeká, že bude vhodné další postupné pokračující zvyšování úrokových sazeb. ECB naznačila rovněž posun výše základního pilíře stabilní inflace, dlouhodobých inflačních očekávání a podkladové inflace, která tvoří inflaci střednědobou resp. dlouhodobou. ECB jev v případě růstu dlouhodobých inflačních očekávání opět popsala jako “známky revizí nad cíl”. ECB rovněž pro další roky snížila výhled růstu ekonomiky a podstatně zvýšila projekce inflace. Pro roky 2022, 2023 a 2024 ECB čeká pokles růstu ekonomiky na 2,8 %, 2,1 % a 2,1 %, více než dle březnové předpovědi (3,7 %, 2,8 %, 1,6 %) z 5,4 % v roce 2021. Inflace resp. inflace bez cen potravin a energií po prudkém letošním růstu z 2,6 % resp. 1,5 % roce 2021 v dalších letech taky významně klesne, což dokládají následující projekce pro roky 2022, 2023 a 2024: 6,8 %, 3,5 % a 2,1 % resp. pro jádrovou inflaci 3,3 %, 2,8 % a 2,3 %, značně více, než dle březnové předpovědi (5,1 %, 2,1 % a 1,9 % resp. 2,6 %, 1,8 % a 1,9 %). Pokles inflace banka předpokládá na základě zmírnění nákladů energií, výpadků nabídky spojených s koronavirovou pandemií a normalizace monetární politiky. Monetární politika v roce 2022 zůstane ultraexpanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. 

Světová ekonomika: Světová banka výrazně snížila výhled světového (ekonomického) růstu na 2,9 %, varuje před rizikem stagflace

Světová banka podstatně, o 1/3, snížila výhled letošního růstu světové ekonomiky na 2,9 % z 5,7 % v roce 2021 (dle předchozí lednové předpovědi se čekal růst 4,1 %). Růst světové ekonomiky by takto oslabil dvojnásobně rychleji, než v letech 1976 - 1979. Růst by podle banky měl setrvat na této hladině i v letech 2023 a 2024. Pokud se ovšem naplní rizika slabšího (ekonomického) růstu, může podle prezidenta instituce Davida Malpasse (ekonomický) růst klesnout až na 2,1 % a 1,5 % v letech 2022 a 2023. Světová banka varovala, že Ukrajinská krize doplnila škodu v podobě oslabení ekonomického růstu planety způsobenou koronavirovou pandemií s tím, že řadě zemí reálně hrozí recese, některým i dluhová krize (podle Malpasse pro některé středněpříjmové země) z 80. let minulého století v případě rychlejšího utažení finančních podmínek, než se čeká. Světová ekonomika by tak mohla nyní podle zprávy Globální ekonomické perspektivy Světové banky vstupovat do dekády slabého (ekonomického) růstu kvůli slabým investicím ve většině světa a zvýšené inflace s varováním, že výhled se ještě může zhoršit. Inflace je nyní na multidekádních maximech v mnoha zemích, přičemž nabídka má růst (pouze) pomalu. Takto je riziko, že inflace zůstane výše nad cíli mnoha zemí déle, byť se má v roce 2023 snížit. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia