Události minulého týdne 5. - 11.9. ECB silně zvýšila úr. sazby, růst HDP EMU v 2Q nečekaně zrychlil, OPEC+ nově zvýšil škrty produkce, cena ropy slábne, v ČR pád reálných mezd, přerušení růstového trendu stavební produkce, velký deficit obchodní bilance

Makroekonomický zpravodaj
  |  
12.09.2022
  |  
Josef Kvarda
Evropská centrální banka zvýšila své úrokové sazby silněji, než se čekalo. Zvýšení o 75 bps překonalo očekávání trhu jejich růstu o 50 bps. Růst hrubého domácí produktu eurozóny ve druhém čtvrtletí nečekaně zrychlil. Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC se zeměmi s ní spolupracujích včetně Ruské federace dohromady spojené v organizaci OPEC+ rozhodla přerušit sled omezování škrtů produkce se snížením cíle její těžby. Cena ropy ale pokračuje poklesem, který je momentálně z hlediska technické analýzy důležitý a může být určující pro vývoj cen ropy pro další kvartály. V České republice reálné mzdy ve druhém čtvrtletí propadly ještě trochu víc, než se čekalo. Nečekaně silně se zvýšil i červencovbý deficit obchodní bilance. Stavební produkce v červenci oslabila, čímž se narušil její růsdtový trend.

Makroekonomické a finanční události eurozóna: ECB silně zvýšila úrokové sazby, víc, než se čekalo, opět navýšila projekce inflace a snížila výhled růstu HDP a potvrdila další zvyšování úrokových sazeb

Evropská centrální banka zvýšila své hlavní úrokové sazby víc, než čekal trh, o 0,75 procentního bodu, dle očekávání trhu. Hlavní úr. sazba hlavních refinančních operací ECB tak vzrostla na 1,25 %. Důvodem je aktualizace inflačních rizik. Snižovat se by se inflace měla v celoročních vyjádřeních již od příštího roku, to by ale stále měla být vysoko 5,5 %. ECB podstatně navýšila projekce inflace a vedle toho citelně snížila předpovědi ekonomického růstu. Podle banky bude ekonomika k závěru tohoto roku a v prvním kvartálu roku 2023 stagnovat. ECB v prohlášení potvrdila očekávání dalšího zvyšování úrokových sazeb. Monetární politika v roce 2022 zůstane expanzivní, byť značně méně, než letos a loni. O jejím dalším směru rozhodne tendence inflace, který je značně nejistý. 

Makroekonomické události eurozóna: Robustní růst HDP eurozóny v druhém čtvrtletí dle revize zrychlil víc, než se čekalo, růst ekonomiky eurozóny za první pololetí revizí podstatně navýšen

Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí 2022 odolával tlakům stagnace spojených s riziky, nejistotami a tlaky hlavně Ukrajiské krize a dokonce překvapivě zrychlil svůj růst a to víc, než se čekalo. Hrubý domácí produkt eurozóny v druhém čtvrtletí 2022 dle revize zrychlil víc, než se čekalo, resp. než bylo původně hlášeno. Kvůli tomu i kvůli navýšení růstu HDP eurozóny revizí za první kvartál růst ekonomiky eurozóny za první pololetí byl revizí podstatně navýšen. Růst hospodářství tak v prvním pololetí roku byl nečekaně silný. Růst HDP eurozóny mezikvartálně (po očištění o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt) vzrostl na 0,8 % z 0,7 % v předchozím kvartálu (revize zvýšení z 0,5 %), trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 0,6 %. Meziroční růst HDP eurozóny (po očištění o rozdílné ceny, sezónní a kalendářní efekt) klesl na 4,1 % z 5,4 % v předchozím čtvrtletí, trh čekal potvrzení původně hlášeného růstu ekonomiky 3,9 %. Data druhého čtvrtletí ukazují, že rozhodujícím faktorem růstu ekonomiky bylo obnovení růstu spotřeby domácností, který byl navíc silný. Ukrajinská krize se zvýšenou inflací se projevila oslabením očekávání a větší opatrností výdajů domácností a firem zejména v maloobchodu resp. ve sféře zboží a taky útlumem zahraničního obchodu. Přesto se spotřeba se přelila do sektoru služeb, jejichž nabídka byla více kvartálů omezena koronavirovou pandemií, navíc příjmy domácností byly podpořeny podpůrnými programy. Od vypuknutí koronavirové pandemie na jaře 2020 hospodářský cyklus odrážel vlny výskytů onemocnění a tím i zavírání a otevírání ekonomiky. Od poloviny roku 2021 bylo oživení růstu ekonomiky zbržděné kvůli koronavirové pandemii produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů spojených s výpadky dodávek a produkce a silný růst cen vstupů a později i spotřebitelské inflace. Rok 2022 přes nečekané posílení ekonomického růstu v prvním pololetí by měl být ve znamení zpomalení hospodářské dynamiky ovšem taky normalizaci a posunu k rovnováze i v oblasti inflace, která by měla klesat k méně zvýšeným úrovním. Ukrajinská krize stlačila předstihové indikátory sentimentu i ekonomické aktivity domácností, firem i ekonomické veřejnosti hlavně kvůli energetické krizi a vysoké inflaci. Očekávaný pokles poptávky domácností, firem i ze zahraničí nepříznivě dopadá na produkční odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví ale i do služeb včetně obchodu. Na druhou stranu ochabuje dopad původu všech potíží posledních dvou let - vliv koronavirová pandemie na ekonomiku se snižuje. Provozy firem a obchody zůstávají otevřené, lidé si drží práci a nezaměstnanost zůstává nízká. Ekonomika se pandemii přizpůsobuje. Inflace by měla od druhého pololetí klesat, důležité bude jak moc, protože půjde o pokles z vysokých hodnot. 

Ropa: OPEC+ na podzim sníží produkci, zdražil tak krátce ropu

Organizace zemí vyvážejících ropu OPEC se zeměmi s ní spolupracujících dohromady sdružené v roce 2017 pod hlavičkou OPEC+ rozhodly o snížení cíle těžby ropy pro říjen o 100 000 barelů denně. Řád snížení produkce je sice nízký, odpovídající zhruba 0,1 % globální poptávky po ropě, přesto jde o významný krok, neboť otáčí trend posilování produkce. Dosud OPEC+ těžební limity uvolňoval v podobě snížování jejích škrtů z dob koronavirové pandemie. Ceny ropy na rozhodnutí OPEC+ odpověděly posílením přibližně 4 %. Ceny ropy se během léta stáhly s maxim po vypuknutí Ukrajinské války kolem 120 USD/barel kvůli obavám z hospodářské recese tlačící na pokles poptávky i poptávky po ropě. Momentálně se ceny ropy pohybují kolem 90 USD/barel, což jsou přibližně minima od ledna tohoto roku, tedy před ruskou invazí na Ukrajině. Trh byl znepokojen rovněž novými uzavírkami ekonomiky Čínské lidové republiky kvůli novým erupcím koronavirové pandemie, což rovněž snižuje agregátní poptávku i poptávku po ropě. 

Ropa: Ropa v září dále silně ztrácí

Poté, co ceny ropy  začátkem srpna pokračovaly v prudkých ztrátách a spadly na hladiny z letošního února před vypuknutím Ukrajinské krize ropa (lehká americká ropa) i září ropa načala prudkým poklesem až téměř k 80 USD/barel. Trh ale hlavně neudržel podpory kolem 90 USD/barel, což může být pro výhled ceny ropy pro další kvartály zlomové s dalším silným střednědobým prodejním tlakem s výrazným poklesem ceny ropy. Důvodem letní slabosti jejích cen jsou signály slábnutí ekonomického růstu a tím i poptávky ropy. Potvrzené prolomení podpor 90 USD/barel by cenu mohlo poslat o dalších 20 - 30 % níže až k 60 USD/barel. 

Makroekonomické události ČR: Mzdy ve druhém čtvrtletí nominálně robustně vzrostly, kvůli inflaci ale reálně rekordně padly

Reálné mzdy druhého čtvrtletí při stále solidním růstu nominálních mezd kvůli zvýšené inflaci rekordně klesly, trochu víc, než se čekalo. Pokles průměrné hrubé měsíční reálné mzdy druhého kvartálu 9,8 % následoval po poklesu 3,5 % (revize zvýšení z poklesu 3,6 %) v předchozím kvartálu. Trh čekal její méně silný pokles 3,6 %. Růst průměrné hrubé měsíční nominální mzdy zpomalil na 4,4 % z 7,3 % (revize zvýšení z 7,2 %) v prvním čtvrtletí. Mezera mezi růstem reálné a nominální mzdy se ve druhém kvartálu 2022 rozšířila zvýšením inflace na 15,8 %. Data potvrzují obavy spotřebitelů ztělesněné pádem spotřebitelského sentimentu v posledních měsících. Lidé mají obavu ze zhoršení své finanční situace (kromě toho se obávají poklesu výkonnosti ekonomiky a trhu práce), které již reálně pociťují. Setrvačnost zdražování ještě letos potrvá. Pesmismus domácností se promítá do útlumu maloobchodu (posledních 9 měsíců) i služeb (od začátku roku), tedy celkově poklesem spotřeby domácností. V kontextu Ukrajinské krize a s ní spojenými riziky, nejistotami a obavami domácnosti cítí i prudký růst úrokových sazeb a tím i obavy výraznějšího oslabení ekonomiky. Pokles spotřeby domácností daný reálným snížením jejich příjmů, negativní psychologií a blížícím se oslabením ekonomiky (a možná i trhu práce) dále podváže spotřebu domácností a tím i ekonomický růst. Dosavadní trend by měl pokračovat i v dalších čtvrtletích. Oslabení ekonomiky (které by se mělo promítnout do ztráty kondice trhu práce a tím i mezd) není zcela jasné. 

Makroekonomické události ČR: Stavební produkce v červenci značně oslabila, růstový trend se narušil

Stavební produkce České republiky v červenci oslabila. Data narušila dosavadní růstový trend odvětví. Meziměsíčně stavební výroba reálně klesla 2,9 %. Meziročně po očištění o změny cen a o pracovní dny klesla 2,7 % po růstu 1,5 % (revize zvýšení z růstu 0,8 %) v červnu. K nevýrazné výkonnosti inženýrského stavitelství se v červenci přidala slabost i pozemních staveb. Sektor stále trápí rychleji rostoucí ceny stavebních materiálů a prací, vedle toho chronickým problémem zůstává i nedostatek lidských zdrojů. Po ústupu koronavirové pandemie masivní očkovací kampaní a s otevřením ekonomiky se stavebnictví dostává do tempa v souladu s růstem sektorového sentimentu. Přes hrozby inflace a radikálního růstu úrokových sazeb sentiment sektoru v posledních kvartálech rostl vzhledem k doznívajícímu převisu poptávky nad nabídkou domů a postpandemické restrukturalizaci ekonomiky. S Ukrajinskou krizí ale sentiment oslabil. Rezidenční stavitelství sice je pod tlakem slabé poptávky kvůli silnému zdražení úvěrů, ovšem vzhledem k dlouhodobému převisu nad poptávkou stavitelé zkrátka mají stále co stavět. Kromě toho se do sektoru příznivě infiltruje podpůrný balíček Evropské unie na podporu jejích ekonomik v pandemické krizi a jejich restrukturalizaci. 

Makroekonomické události ČR: Obchodní bilance v červenci padla do nečekaně silného deficitu kvůli drahé ropě, automobilový průmysl se ale probouzí

Deficit obchodní bilance v červenci meziměsíčně opět vzrostl a to nečekaně silně. Pozitivní je přiblížení objemu pro českou ekonomiku významného exportu automobilů zpět k loňským úrovním poté, co během druhého pololetí 2021 výrazně klesl. Přesto výpadek pro českou ekonomiku stěžejního automobilového průmyslu patrný stále ve snížených exportech automobilů i v poklesem automobilové produkce trvá. Prudké zhoršení obchodní bilace posledního roku způsobují hlavně produkční omezení kvůli nedostatku výrobních materiálů a komponentů, které se projevuje zejména oslabením produkce a vývozu automobilů ale taky např. v elektrotechnickém průmyslu. Druhým a nyní kvůli Ukrajinské krizi (a s ní spojeným dalším růstem cen ropy) větším důvodem zhoupnutí českého zahraničního obchodu do deficitů v důsledku zhoršení pilířů sektorových bilancí zahraničního obchodu je silné trvalé zdražování ropy, kterou Česko dováží a které právě před létem kulminovalo. Negativní saldo obchodní bilance České republiky se v červenci (bez sezónního očištění v běžných cenách) meziměsíčně zvýšilo na 22,8 mld. Kč z 13,1 mld. Kč (revize snížení z deficitu 12,1 mld. Kč) v červnu, trh čekal menší zvýšení deficitu jen na 19,2 mld. Kč. Pronikavě horší výsledky zahraničního obchodu druhého pololetí 2021, které se přenáší i do tohoto roku potvrzuje meziroční srovnání, když bilance je o 12,4 mld. Kč horší než v loňském červenci. Z toho meziroční prohloubení deficitu obchodu s ropou a plynem zaujímá 24,6 mld. Kč (!). Naopak meziročně se zvýšil přebytek obchodu s automobily o 8,5 mld. Kč a dále pozitivní bilance obchodu s elektřinou o 7,2 mld. Kč. Podle Českého statistického úřadu se v červenci meziročně zlepšila i bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 4,4 mld. Kč přechodem z pasiva do aktiva. V lednu až červenci 2022 vykázala obchodní bilance schodek 100,1 mld. Kč, zatímco ve stejném období roku 2021 podle ČSÚ skončila přebytkem 64,5 mld. Kč. Jako noc a den vypadají obě pololetí 2021. V první půli roku obchodní bilance tak jako v minulých letech končila silnými přebytky. V druhém pololetí zmíněná produkční omezení a zdražení ropy přinesla smyk do deficitů obchodní bilance. Deficitní bilance pokračuje i v prvním pololetí 2022. Jakmile se nabídka přizpůsobí poptávce, vrátí se bilance obchodu ČR s jinými státy zpět do přebytků, patrně během tohoto roku.  

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia