Makroekonomické události USA: Růst mezd v prvním čtvrtletí potvrdil své zrychlování, značně víc, než se čekalo

Makroekonomický zpravodaj
  |  
03.05.2022
  |  
Josef Kvarda
Růst mezd v prvním čtvrtletí potvrdil své zrychlování, navíc značně víc, než se čekalo. Index zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) v prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostl 1,4 % po růstu 1,0 % ve čtvrtém čtvrtletí 2021, o dost více než čekal trh, 1,1 %. Jeho meziroční růst se zvýšil na 4,5 % z 4,0 % v předchozím kvartálu. Zrychlování růstu mezd je plošné, zahájil ho privátní sektor, ovšem růst mezd ve státních a regionálních vládách jej dohání. Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale šplhá do pásma 4,0 - 5,0 %. V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu.

USA: Index zaměstnaneckých nákladů (ECI, 1Q 2021, mezikvartální změna):

Skutečnost: 1,4 %
Očekávání:  1,1 %
Předchozí:   1,0 %

Rozbor: Růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí potvrdil zrychlování, navíc značně víc, než se čekaloIndex zaměstnaneckých nákladů USA (mzdy plus benefity) ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl 4,5 % po růstu 4,0 % v předchozím kvartálu. Zrychlování růstu mezd je plošné, zahájil ho privátní sektor, ovšem růst mezd ve státních a regionálních vládách jej dohání. 

Hodnocení: Růst mezd ve čtvrtém čtvrtletí potvrdil zrychlování, navíc značně víc, než se čekalo

Růst mezd se během koronavirové pandemie pohyboval kolem 2,5 % (anualizovaně), od roku 2021 ale šplhá do pásma 4,0 - 5,0 %. 

V období silné inflace růst mezd předstihuje růst produktivity práce a má předpoklady sytit inflaci silnější, než je inflační cíl centrální banky Spojených států amerických Federálního rezervního systému 2,0 %. Proto Fed rychleji redukuje ultraexpanzi monetární politiky z éry kvantitativního uvolňování kvůli koronavirové pandemii s cílem zdražit peníze a přímo omezit poptávku, růst nákladů a zchladit tak inflaci k normálu. 

Kvartální mzdová statistika během koronavirové pandemie vykazovala stabilitu, ačkoliv pod pokličkou trhu práce probíhaly rapidní změny vyvolané koronavirovým šokem, které se buď absorbovaly a neutralizovaly nebo se ve statistice neprojevovaly. Teprve v dalších čtvrtletích se zvedla mlha nejistoty a prokazují se skutečné dlouhodobější mzdové trendy. 

Krize a rapidní oslabení trhu práce tlačily na pokles (růstu) mezd. Na druhou stranu některá mzdová data byla zkreslena výkyvy trhu práce, když koronavirový šok škrtl se seznamu zaměstnanců zejména ty nízkopříjmové a uměle tak růst mezd vykazoval růst. Jenže s návratem těchto lidí do zaměstnání s otevíráním ekonomiky tento efekt obracel. Navíc řada zaměstnanců se do zaměstnání nevrátila, ať už trvale např. kvůli nemocím a úmrtím souvisejících s pandemií, předčasným odchodům do penze či restrukturalizaci ekonomiky vyžadující jinou strukturu pracovní síly, tak přechodně kvůli trvající pandemii.  Rezerva resp. volná kapacita trhu práce se tak s podporou ultraexpanzivní monetární a fiskální politiky rychle vyprázdnila. Obnovil se tak předpandemický chronický nedostatek pracovní síly s tlakem na růst mezd, jenž koronavirová pandemie pouze dočasně zastínila. Projevuje se tak skutečný podkladový dopad na mzdy. 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia