Makroekonomické události eurozóna: Indexy PMI zpracovatelského průmyslu, služeb a ekonomické aktivity v březnu klesly méně, než se čekalo, růsty zůstávají robustní

Makroekonomický zpravodaj
  |  
24.03.2022
  |  
Josef Kvarda
V březnu vůči únoru indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly méně, než se čekalo. Jejich růsty zůstaly přes oslabení solidní, v případě zpracovatelského průmysl růst přes pokles zůstal silný. Trh čekal větší poklesy růstů, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále roste, přičemž pokles jejího růstu nevybočuje z rámce měsíčního kolísání posledních let. Tento vývoj je podobný ve Francii i Německu. Na druhou stranu jakkoliv fluktuace ekonomického sentimentu jsou volatilnější a méně spolehlivé, předstihují reálná data ekonomické aktivity. Proto oslabení jejího růstu se ještě může dostavit. Za eurozónu Index PMI zpracovatelského průmyslu klesl méně, než se čekalo na 57,0 bodů z 58,2 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 56,0 bodů. Index PMI služeb podobně klesl víc, než se čekalo na 54,8 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 54,2 bodů. Index PMI ekonomické aktivity taky klesl víc, než se čekalo na 54,5 bodů z 55,5 bodů v únoru, trh čekal jeho větší pokles na 53,9 bodů. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky.

Eurozóna: Index PMI zpracovatelského průmyslu (3 2022, body)

Skutečnost: 57,0
Očekávání:  56,0
Předchozí:   58,2

Eurozóna: Index PMI služeb (3 2022, body)

Skutečnost: 54,8
Očekávání:  54,2
Předchozí:   55,5

Eurozóna: Index PMI ekonomické aktivity (3 2022, body)

Skutečnost: 54,5
Očekávání:  53,9
Předchozí:   55,5

V březnu vůči únoru indexy PMI ekonomické aktivity a služeb eurozóny klesly méně, než se čekalo. Jejich růsty zůstaly přes oslabení solidní, v případě zpracovatelského průmysl růst přes pokles zůstal silný. Trh čekal větší poklesy růstů, měly nicméně zůstat solidní. Data tak ukazují, že před drtivý březnový pád sentimentu ekonomických očekávání kvůli vypuknutí války na Ukrajině reálná ekonomická aktivita nadále roste, přičemž pokles jejího růstu nevybočuje z rámce měsíčního kolísání posledních let. Tento vývoj je podobný ve Francii i Německu. Na druhou stranu jakkoliv fluktuace ekonomického sentimentu jsou volatilnější a méně spolehlivé, předstihují reálná data ekonomické aktivity. Proto oslabení jejího růstu se ještě může dostavit. V eurozóně vývoj ekonomické aktivity, hlavně služeb během 2 let koronavirové pandemie odrážel vývoj pandemických vln koronaviru v Evropě a dle toho střídavé utahování a uvolňování ekonomické aktivity. Naopak exportní zpracovatelský průmysl již od jarní koronavirové vlny v roce 2020 tolik omezován nebyl. Kompenzoval a tlumil tak slabost domácí ekonomiky. Ekonomice pomohlo oslabení koronavirové pandemie v Evropě, otevírání ekonomik a sílení jejich oživení na pozadí s plošnou intenzivní očkovací kampaní s masivní fiskální a monetární podporou ekonomice. Druhá polovina roku 2021 ale byla poznamenána obavami z dalších poryvů koronavirových vln a taky produkčními omezeními nabídky. 


 

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia