Makroekonomické události ČR: Růst HDP ve třetím čtvrtletí zrychlil, ale méně než se čekalo resp. než v eurozóně

Makroekonomický zpravodaj
  |  
29.10.2021
  |  
Josef Kvarda
Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí vykázal vůči předchozímu kvartálu rychlejší růst, ale méně než se čekalo. Růst a jeho zrychlení ve třetím kvartálu je méně robustní než v eurozóně. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. Růst HDP mezičtvrtletně vzrostl na 1,4 % z 1,0 % v předchozím kvartálu, trh čekal jeho větší zrychlení na 1,8 %. Meziročně ekonomika vzrostla 2,8 %, trh čekal její růst 3,2 % po růstu 8,1 % (revize zvýšení z dřívě hlášených 7,8 %) v předchozím kvartálu. Koronavirová pandemie ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání na pozadí útlumu pandemie ve spojení s plošnou vakcinační kampaní ve druhé části druhého čtvrtletí již stačilo hospodářství povzbudit hlavně zvýšenou aktivitou spotřebitelů a to včetně služeb citlivých na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava). A to i přesto, že tyto služby byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Situaci navíc komplikuje další vlna infekcí. Proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 bylo ještě mírné s předpokládanou tlumenou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Plné oživení ekonomiky by měly přinést pokračující vakcinace a zmírnění tlaků produkčních kapacit a inflace od příštího roku s pokračující silnou podporou ultraexpanzivní fiskální a monetární politiky.

Česká republika: Hrubý domácí produkt (3Q 2021, mezikvartální změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní efekt a rozdílný počet pracovních dnů) 

Skutečnost:    1,4 %    
Očekávání:     1,8 %     
Předchozí:      1,0 %

Česká republika: Hrubý domácí produkt (3Q 2021, meziroční změna, očištěno o rozdílné ceny, sezónní efekt a rozdílný počet pracovních dnů)

Skutečnost:   2,8 %
Očekávání:    3,2 %
Předchozí:    8,1 % (revize z 7,8 %) 

Rozbor: Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí vykázal vůči předchozímu kvartálu rychlejší růst, ale méně než se čekalo. Růst a jeho zrychlení ve třetím kvartálu je méně robustní než v eurozóně. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. 

Český statistický úřad k výsledkům uvedl, že k růstu HDP přispěla pozitivně výhradně domácí poptávka, zejména výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Rostly taky výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí. Naopak pokles nastal v exportu zboží. Celkový útlum zahraniční poptávky tím výrazně negativně ovlivnil růst HDP. Vzestup hrubé přidané hodnoty (HPH) byl nejvíce ovlivněn vývojem ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také sektoru stavebnictví i většině odvětví služeb. Negativní vliv na mezikvartální vývoj HPH měl zpracovatelský průmysl.

Hodnocení: Hrubý domácí produkt České republiky ve třetím čtvrtletí vykázal vůči předchozímu kvartálu rychlejší růst, ale méně než se čekalo. Růst a jeho zrychlení ve třetím kvartálu je méně robustní než v eurozóně. Oživení ekonomiky z druhého pololetí 2020 se kvůli přivření aktivity obchodů a služeb v prvním čtvrtletí 2021 vytratilo na minimum. Od druhého kvartálu růst ekonomiky nastartoval s ústupem koronavirové pandemie a otevíráním hospodářství, přesto oživení růstu ekonomiky je zbržděné produkčními omezeními světové ekonomiky v podobě nedostatku výrobních komponentů. To se projevilo ve výpadcích zpracovatelského průmyslu a exportu, na nichž je česká ekonomika značně závislá. 

Meziroční silnější růstové tempo druhého čtvrtletí je zkresleno pádem hospodářství ve druhém čtvrtletí 2020 první koronavirovou vlnou a plošným zavíráním ekonomiky. 

Koronavirová pandemie ještě značnou část druhého čtvrtletí držela ekonomiku pod zámkem a její otevírání na pozadí útlumu pandemie ve spojení s plošnou vakcinační kampaní ve druhé části druhého čtvrtletí již stačilo hospodářství povzbudit hlavně zvýšenou aktivitou spotřebitelů a to včetně služeb citlivých na sociální kontakt (ubytovací a stravovací služby, doprava). A to i přesto, že tyto služby byly ještě oslabeny, zpracovatelský průmysl narážel na kapacitní potíže, nedostek pracovních sil a vstupů produkce, prodlužování dodacích termínů a zesílení inflace. Navíc firmy v přetrvávající hospodářské slabosti proto otálely s investicemi. Situaci navíc komplikuje další vlna infekcí. Proto podobně jako v Evropě i oživení ve druhém čtvrtletí 2021 bylo ještě mírné s  předpokládanou tlumenou akcelerací ve druhém pololetí 2021. Plné oživení ekonomiky by měly přinést pokračující vakcinace a zmírnění tlaků produkčních kapacit a inflace od příštího roku s pokračující silnou podporou ultraexpanzivní fiskální a monetární politiky.

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia