Makroekonomické a finanční události ČR: ČNB v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby

Makroekonomický zpravodaj
  |  
13.05.2022
  |  
Josef Kvarda
Česká národní banka v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby, než naznačuje její poslední květnová prognóza. Ta počítá již od tohoto podzimu s jejich snižováním. Další vývoj úrokových sazeb je nejasný nejen nejistým makroekonomickým vývojem včetně inflace a geopolitických rizik ale i názorovým rozdělením bankovní rady ČNB. Štěpení se zvětšuje dodáním váhy minoritního názoru úrokové sazby nezvyšovat volbou prezidenta Miloše Zemana nového nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB Aleše Michla. Taky proto banka zvažovala i alternativní scénář monetární politiky odhlížející od aktuálních inflačních tlaků, podle kterého by nějaký čas úrokové sazby zůstaly stabilní. Naopak hlavní scénář počítá s jejich zvyšováním až k 8,25 %. Na druhou stranu zápis naznačuje drobné zmírnění jestřábích postojů některých členů bankovní rady včetně poznatků výrazného přesunu inflačních tlaků vlivem války od domácích poptávkových k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Převažovalo taky mínění, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě k červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).

ČR: Zápis zasedání ČNB monetární politiky 5.5. (Česká národní banka zvýšila úrokové sazby včetně hlavní 2týdenní repo sazby opět razantně, více než se čekalo. Přerušila taky trend zpomalování tempa jejich zvyšování přes signály banky pokračování tohoto trendu. Zvýšení 2týdenní repo sazby o 75 bps překonává očekávání trhu růstu o 50 bps poté, co na posledním zasedání ji banka zvýšila o 50 bps. 2týdenní repo sazbu tak ČNB zvýšila na 5,75 % z 5,0 %. Lombardní sazbu banka rovněž zvýšila o 75 bps na 6,75 % z 6,0 % a diskontní sazbu navýšila ve stejném rozsahu na 4,75 % z 4,0 %. Pro rozhodnutí jednotně hlasovalo tak jako na předchozích zasedáních zvyšujících úrokové sazby 5 členů bankovní rady, stejně tak dva zbývající zvedli ruku pro ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Centrální banka v nové jarní respektive květnové prognóze s ohledem na překvapení Ukrajinské krize podstatně snížila výhled ekonomického růstu, zvýšila výhled inflace a růstu úrokových sazeb tohoto roku. ČNB vzhledem k válce na Ukrajině vůči aktuální zimní prognóze nyní podstatně snížila výhled ekonomického růstu z 3 % letos na 0,8 % a to hlavně díky růstu v úvodu roku. Ochladit se má domácí poptávka spotřeby domácností a firemních investic i poptávka ze zahraničí v podobě exportu. Příští rok má růst ekonomiky posílit na 3,6 %. Banka (proti aktuální zimní prognóze počítající s poklesem inflace od druhého pololetí 2022 až na cíl ČNB 2 % v polovině roku 2023) dále předpokládá, že celková inflace se na přelomu jara a léta může dotknout 15 %. Od druhého pololetí tohoto roku banka počítá s jejím mírným poklesem. Inflace by přesto měla zůstat velmi vysoká. Do jednociferných hodnot by se inflace měla snížit počátkem roku 2023. Během tohoto roku by se inflace měla snížit k cíli ČNB 2 %. Dle nové prognózy ČNB počítá s dalším prudkým růstem úrokových sazeb přibližně až na 8,25 % do poloviny tohoto roku, poté banka předpokládá jejich postupný pokles od letošního podzimu i během příštího roku přibližně na 4,5 %. ČNB rovněž podstatně navýšil výhled cney ropy Brent letos na 100,4 USD/barel (z dle předchozí prognózy 77 USD/barel). Příští rok by cena této ropy měla klesnout dle projekce ČNB na 92,5 USD/barel (navýšení výhledu z 72,0 USD/barel). Centrální banka rozhodla opět silně zvýšit úrokové sazby vzhledem k silnému souběhu domácích a zahraničních cenových tlaků promítající se do domácí inflace, ovšem nakonec méně, než naznačuje její aktualizovaná jarní prognóza. Současně však víc než dle alternativního scénáře odhlížejícího od aktuální silné inflace (projevující se kvůli silným vnějším inflačním šokům v horizontu účinnosti monetární politiky 12 - 18 měsíců) posunující horizont účinnosti monetární politiky. Podle tohoto scénáře by inflační očekávání 2 % tak jako v základním scénáři zůstala ukotvena a ČNB by úrokové sazby již dále nezvyšovala, přičemž jejich pokles v dalších kvartálech by byl minimální. Vůči základnímu scénáři by výhled růstu ekonomiky byl podobný, koruna by byla slabší a pokles inflace pomalejší. ČNB spojuje dražší peníze vedle vysoké inflace i s přehřátým trhem nemovitostí. Banka může úrokové sazby kvůli obavám z nekontrolované inflace ještě navýšit.)

Rozbor, důležité komentáře

Inflace: Bankéři se shodovali, že struktura inflačních tlaků se vlivem války výrazně vychýlila od domácích poptávkových k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Převažovalo mínění, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. 

Monetární politika: Většina bankéřů se pak shodovala, že nelze nereagovat ani na zřetelné nákladové šoky, které prosakují do domácí inflace výrazným způsobem, a to vlivem silné poptávky, kterou je potřeba ochlazovat přísnější měnovou politikou. Většina členů bankovní rady uvedla, že měnovou politiku je proto třeba dále zpřísňovat, a to nyní navíc i s ohledem na trend zvyšování úrokových sazeb ve světě. V tomto celkovém kontextu proto J. Rusnok, M. Mora, V. Benda a T. Holub připustili, že by bylo možné zvažovat i zvýšení úrokových sazeb o 100 bazických bodů. Většina bankovní rady nepovažovala za příliš pravděpodobný základní scénář prognózy, který ve druhém pololetí letošního roku předpovídá rychlý pokles domácích úrokových sazeb. 

Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky:  Česká národní banka v zápisu zasedání monetární politiky (5.5.) naznačila trvalejší vysoké úrokové sazby, než naznačuje její poslední květnová prognóza. Ta počítá již od tohoto podzimu s jejich snižováním. Další vývoj úrokových sazeb je nejasný nejen nejistým makroekonomickým vývojem včetně inflace a geopolitických rizik ale i názorovým rozdělením bankovní rady ČNB. Štěpení se zvětšuje dodáním váhy minoritního názoru úrokové sazby nezvyšovat volbou prezidenta Miloše Zemana nového nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB Aleše Michla. Taky proto banka zvažovala i alternativní scénář monetární politiky odhlížející od aktuálních inflačních tlaků, podle kterého by nějaký čas úrokové sazby zůstaly stabilní. Naopak hlavní scénář počítá s jejich zvyšováním až k 8,25 %. Na druhou stranu zápis naznačuje drobné zmírnění jestřábích postojů některých členů bankovní rady včetně poznatků výrazného přesunu inflačních tlaků vlivem války od domácích poptávkových k vnějším nabídkovým a nákladovým vlivům. Převažovalo taky mínění, že vysoká inflace se zatím nepřelévá do výrazného zrychlení nominálního mzdového růstu. 

I když se zvýší vliv Michla v ČNB, většina bankovní rady jej spolu s Dědkem zatím pravděpodobně bude přehlasovávat. Zatím, protože ještě k červenci Zeman může významně obměnit složení bankovní rady až o tři její členy, kteří dosud hlasují v konsensu pro razantní zvyšování úrokových sazeb (může je však potvrdit ve funkci a nového radního jmenovat místo dosluhujícího guvernéra Jiřího Rusnoka).

Přehled všech aktualit

SFG
Stabilní investice pro dlouhodobý rozvoj vašeho portfolia